Jankovice
Návštěva prezidenta
T. G. Masaryk se zastavil v obci Jankovice (v okrese Kroměříž na úpatí Hostýnských vrchů) v sobotu 23. června 1928 v rámci své prezidentské cesty po Moravě, kterou podnikal ze svého letního sídla na zámku Židlochovice. V Jankovicích se prezidentská delegace, jejíž součástí byli i ministr vnitra Jan Černý nebo Alice Masaryková, zastavila na cestě z Holešova do Bystřice pod Hostýnem, podle dobového tisku bylo před bouřkou a hřmění bylo ohlušující.
Ačkoliv byl pracovní den (sobota) a zvláště se sušením sena pro špatné počasí bylo plno shonu, přece prožívaly Jankovice velký svátek, k němuž se chystali snad všichni občané i děti, kteří přišli vážně a opravdově vítat hlavu svého státu. Obec byla vyzdobena prapory. Ačkoliv byl příjezd delegace hlášen až na 15.45, scházely se již po poledni zástupy lidí ke škole, aby se seřadily. Správce školy Ladislav Hostaša uděloval pokyny, malým dítkám byly rozdány chocholky a školním dětem praporky a kytičky květin. Na to se vydal průvod ku slavobráně, kde vpředu stály školní dítky po jedné straně, z druhé strany menší dítky a za nimi maminky. U brány prezidenta očekávalo obecní zastupitelstvo, před branou tvořili čestnou stráž dva legionáři br. Minařík Inocenc a Nesrsta František. Ostatní občané vyplnili prostor kolem brány.
V obecní kronice se dále o návštěvě dočteme:
„Když přijel p. president, bouřlivě byl pozdravován všemi, zvláště dětmi, které mávaly praporky i chocholky a házely před auto kytice. P. presidenta přivítal za obec náměstek starosty p. Jindřich Daďa. Starosta p. Justus Spáčil byl v tu dobu s obecní kronikou v Holešově, aby ji předložil k podpisu p. presidentovi. Za legionáře uvítal jej Hostaša Ladislav, správce školy. Též jej vítaly 2 žákyně: Vávrová Marie a Pospíšilová Marie. První přednesla báseň: Buď zdráv nám, presidente náš! Druhá podala jemu kytici z čerstvých růží. Vždy po každém uvítání byl hlučně pozdravován. Všem mluvčím potřásl pravicí. Za jásavého volání: „Sláva“, „Ať žije náš tatíček Masaryk“ odjížděl sledován zraky všech přítomných. Shrnuje dojmy tohoto rozjásaného dne, mohu s dobrým svědomím říci, že to byl jeden z nejradostnějších dnů, jaké Jankovice prožívaly.
I průběh přivítání byl důstojný. Občanstvo bylo pamětlivo pokynů pořadatelů špalíru a přesně dle nich se řídilo. Slavnost byla fotografována.
Po uvítání lidé spěchali, aby si mohli něco posušiti na lukách. Ač se očekávala bouře, přece naši vesnici minula. Přípravy k uvítání konaly se již několik dní před slavností. Byl zvolen pořadatelský výbor a sice ve schůzi dne 7. června 1928, při níž byli přítomni členové obecního zastupitelstva, zástupci spolků a správce školy. Do komité byli zvoleni p. Hostaša Ladislav, Justus Spáčil – starosta, Jindřich Daďa – náměstek a Josef Koláček. Tito radili se ve schůzi dne 15. června o podrobnější práci při oslavě. Kromě toho měl správce školy schůzi s maminkami, aby věděly, jak mají být k oslavě připraveny jejich děti.
Dle návrhu správce školy byly postaveny dvě slavobrány. Jedna byla na silnici u obecní váhy, druhá u Valchy. Prvá byla velmi vkusně udělána. Nesla nápis: „Buď zdráv nám, presidente náš!“ Určil jej správce školy a napsal p. Stanislav Zívalík. Uvedená slavobrána dala také práce. Při této zvláště byli neúnavní: starosta obce p. Justus Spáčil, náměstek p. Jindřich Daďa, p. Alois Zapletal a p. Josef Koláček.
Ze svobodných: Sedlařík B., Křížek F., Tatýrek J., Zívalík St.. Děvčata ze vsi po dva večery pletly z chvojin ve škole věnce. Tuto dovezl obětavý p. Jos. Koláček. Náklad (praporky, dřevo, desky, kytice, chocholky, papír aj.) nesla obec. Společnou prací dospělo se k pěknému výsledku.“
[fotografie a text s doplňky jsou převzaty ze zpravodaje Naše dědina 2008/4, který vydává Okresní úřad Jankovice]
