Krucemburk
Letní pobyt 1906
Krucemburk, městys na Českomoravské vysočině, v okresu Havlíčkův Brod; 1500 obyvatel. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o osadě a tvrzi pochází z roku 1241, kdy ji držel pražský měšťan a mincovník původem z Kreutzburgu v Durynsku, od něhož dostala své jméno. Roku 1385 byla vesnice Epíkem z Hrádku povýšena na městečko. V 15. století vlastnil panství Epík z Krucemburka, čelný stoupenec poděbradské strany. Od konce 17. století je drželi Talmberkové, poté Dietrichštejni. V roce 1782 bylo zdejším evangelíkům augšpurské konfese povoleno zřízení modlitebny a školy. V dubnu 1893 postihl obec velký požár. V letech 1949–1993 nesl městys název Křížová, roku 1993 obnoven na základě referenda zdejších občanů původní název. S místem je úzce spjat život a dílo malíře Jana Zrzavého, rodáka z nedaleké Okrouhlice, jenž je zde pohřben.
T. G. Masaryk strávil se svou rodinou v roce 1906 v Krucemburku letní prázdniny. Jeho zdejší pobyt souvisel s připomínkou 50. výročí smrti Karla Havlíčka Borovského. Občané Havlíčkova rodiště, Borové, a nedaleké Přibyslavi se spolu se skupinou sociálně demokratických aktivistů z přilehlých oblastí Vysočiny rozhodli uspořádat ve výroční den v Borové vzpomínkovou slavnost a požádat profesora Masaryka, aby na ní pronesl hlavní projev. Pozvání tlumočil ing. Jaroslav Janáček, činovník realistické strany z Krucemburku, ležícího v sousedství Borové. Masaryk pozvání přijal a zároveň se rozhodl blíže poznat "Havlíčkův kraj" a strávit zde větší část léta, během nějž se již dříve zavázal promluvit o Havlíčkovi v několika místech na Českomoravské vysočině. Inženýr Janáček následně zprostředkoval jeho "letní byt" v Krucemburku, který se nakonec protáhl na více než dva měsíce.
Masaryk s chotí pobýval v Krucemburku od 12. 7. do 15. 9. 1906; jeho manželka se zavazadly sem přibyla již 11. 7., on sám 12. 7. z Chrudimi, kde předcházejícího dne přednášel o Havlíčkovi. Ubytováni byli ve dvou místnostech bytu řídícího učitele zdejší evangelické školy Josefa Kynčla. Od 18. 7. do 6. 9. zde s nimi trávila své prázdniny jejich mladší dcera Olga, zhruba čtrnáct dnů v srpnu i starší dcera Alice, na několik dnů sem začátkem září zavítal též syn Herbert. Masarykův zdejší pobyt byl příkladem profesorovy „pracovní dovolené“, kdy pronesl přednášku či projev k Havlíčkovu výročí v řadě měst širšího regionu: v Hlinsku (15. 7.), v Pardubicích (22. 7.), v Borové (29. 7.), ve Žďáru nad Sázavou (12. 8.), ve Skutči (15. 8.), v Novém Městě na Moravě (19. 8.), v Chotěboři (26. 8.) a v Přibyslavi (2. 9.). Současně se snažil i odpočívat, podnikal výlety po zdejším kraji, většinou ve společnosti své choti či dětí, svých místních příznivců nebo přátel a kolegů, kteří ho tu navštívili (mj. prof. Karla Veleminského, dr. J. B. Kraicze a dr. Čeňka Ježdíka). Celkem osmkrát navštívil Borovou, třikrát Chotěboř, prohlédl si Žižkovu mohylu u Přibyslavi, podnikl výlet do údolí Doubravky u Chotěboře a k rybníku Velké Dářko, navštívil i sanatorium profesora Františka Hamzy v Luži-Košumberku. Zdejší krajina protkaná historickými památkami se mu velmi zalíbila; po jednom z výletů pronesl výrok: „Tento kraj je tak krásný a tak významný, že by se měl stát národním poutništěm.“ Vedle pěší turistiky podnikal i vyjížďky na kole, na němž v průvodu ing. Janáčka dojel i na svou přednášku do 17 km vzdáleného Žďáru nad Sázavou.
Zajímal se též o život, práci a smýšlení zdejšího obyvatelstva a navštívil i některé místní továrny. Na závěr svého pobytu (14. 9.) uspořádal pro krucemburský konzumní spolek Pokrok bohatě navštívenou přednášku s besedou o aktuálních sociálních problémech, náboženské otázce, socialistickém hnutí, rovnoprávnosti žen i alkoholismu.
Pobyt rodiny Masarykovy v Krucemburku připomíná dnes pamětní deska na budově někdejší místní evangelické školy, odhalená 28. 10. 1937. V prosinci 1936 udělilo obecní zastupitelstvo T. G. Masarykovi čestné občanství.
[autor: Josef Tomeš, převzato z připravované Encyklopedie života a díla TGM, MÚA]
