Ostrava – Stará Bělá
Památník obětem první světové války se sochami T. G. Masaryka a A. Švehly
Dne 15. března roku 1935 se v obci Stará Bělá usneslo dvacet tři stran a spolků postavit památník obětem první světové války společně se sochou prvního československého prezidenta Tomáš Garrigue Masaryka. Místní organizace agrární strany však prosadila také sochu Antonína Švehly, kterou si zaplatila a rozhodnou měrou přispěla na úpravu okolí.
Obě sochy vyhotovil příborský sochař František Juraň, který se také zasloužil o vyhotovení sochy Tomáše Garrigue Masaryka v Polance. V rozmezí let 1935 až 1936 se konala sbírka a kulturní akce ve prospěch památníku, do níž se mimo jiné zapojila katolická sportovní organizace Orel a mnoho škol.
Dne 20. 6 .1936 započala stavba soch ustavením podstavců pod pomníky a o týden později už byly na tyto podstavce umístěny sochy z vápence. Slavnostní odhalení proběhlo 5. července 1936 za účasti předsedy poslanecké sněmovny Jana Malypetra, který byl hlavním řečníkem. Událost byla označována jako “Slavnost, jakou Stará Bělá ještě neviděla”. Zúčastnilo se jí téměř všechno obyvatelstvo vesnice, ale také lidé z blízkého okolí. Slavnostní průvod zahájil starosta obce Emanuel Šindel. Po odhalení pomníku bylo později prostranství kolem sochy osazeno okrasnými keři, stromy, květinami a celé území bylo oploceno.
V den smrti prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka 14. září 1937 byla na jeho sochu položena státní vlajka zahalená černou látkou a vavřínový věnec. V den pohřbu stála u pomníku pokrytého věnci se stuhami čestná stráž Sokola. Lidé ještě celý týden zapalovali před pomníkem svíčky a pokládali květiny.
Dne 7. září roku 1939 umírá po výsleších a mučení ostravským gestapem sochař František Juraň, autor obou soch. O rok později, v době, kdy vyšlo protektorátní nařízení, aby z ulic zmizely všechny československé symboly, starobělské sochy v noci občané tajně sundali a schovali. Sochu Masaryka schovali u rodiny Polcerů a sochu Švehly u Lednických. Po osvobození došlo k slavnostnímu znovuodhalení sochy Masaryka na původním místě. Socha Antonína Švehly však již obnovena nebyla. Na její prázdný podstavec byla umisťována váza s květinami.
Ke druhému odstranění sochy T. G. Masaryka došlo 5. prosince 1961, kdy byla naložena vojáky na nákladní auto a odvezena do zámku ve Frýdku. Od května do července roku 1968 svolala organizace Národní fronty ve Staré Bělé dvě veřejné schůze občanů, na nichž přítomní žádali zdůvodnění dřívějšího odstranění sochy a zároveň její navrácení na původní místo. Díky tomu mohla být socha 17. července roku 1968 převezena a 27. října téhož roku, v předvečer 50. výročí vzniku Československé republiky, znovu odhalena. Oproti řadě jiných pomníků T. G. Masaryka vydržela ve Staré Bělé až do současnosti.
V roce 2005 byla deska se jménem na podstavci Masarykovy sochy i pamětní deska padlým opravena. V letech 2014 a 2015 se Stará Bělá opakovaně snažila získat dotaci z ministerstva obrany na novou sochu Antonína Švehly. O rok později se podařilo přesvědčit radu města Ostravy, aby na sochu přispěla. Ještě téhož roku byl vybrán sochař Stanislav Muller, aby zhotovil novou sochu Antonína Švehly. Po více než 77 letech se tedy podařilo tuto sochu obnovit a dnes na ulici Mitrovická ve Staré Bělé stojí obě sochy jako od počátku.
[autoři: Lukáš Stankovič, Tomáš Kořený, Jakub Kadela, fotografie: Lukáš Stankovič]
Další literatura a zdroje: SÝKOROVÁ, Hana: Pomníky T. G. Masaryka, aneb, Jak jsme je se slávou stavěli a v tichosti bourali. Ostrava: Repronis, 2007. Ostravica, s. 39-42; Starobělský zpravodaj: Ohlasy obecné a obecní. ÚMOb Stará Bělá, Junácká 127, 2011, 2011(9); Starobělský zpravodaj: Ohlasy obecné a obecní. ÚMOb Stará Bělá, Junácká 127, 2017, 2017(10).
