Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Pomník padlým vojínům a legionářům

Pomník padlým vojínům a legionářům

Kladno náměstí Svobody

Kladno náměstí Svobody

Náměstí Svobody s pomníkem

Náměstí Svobody s pomníkem

Kladno

Pomník padlým vojínům a legionářům se sochou TGM

Zřejmě nejvýznamnějším pomníkem v Kladně byl „Pomník padlým vojínům a legionářům“, který stál na náměstí Svobody. Pomník bývá někdy nepřesně nazýván Pomníkem T. G. Masaryka. Skutečností je, že od prvopočátku byl určen k připomenutí padlých vojínů a legionářů a socha T. G. Masaryka stála v popředí tohoto pomníku.

Snaha ocenit a pojmenovat padlé v bojích I. světové války, kteří pocházeli z tzv. Velkého Kladna, započala už v roce 1924, kdy bylo zhotoveno tablo s fotografiemi a jmény 22 padlých legionářů. V roce 1925 na radnici začala jednání o postavení pomníku padlým. Přednost však byla dána postavení městského sirotčince a na pomník byla vypsána veřejná sbírka.

1. dubna 1928 proběhla v městské radnici ustavující schůze čestného výboru pro postavení pomníku.  Na jednání bylo oznámeno, že byla snaha o domluvu též s akademickým sochařem Josefem Mařatkou, ale z finančních důvodů nedošlo k dohodě. Bylo také konstatováno, že je zajištěno místo pro pomník a výlohy s vybudováním základů pomníku převzalo město Kladno. Finanční příspěvky na postavení pomníku nyní rychleji přibývaly, na což měl jistě vliv fakt prezentace dárců v tisku. Na stavbu tak přispívali jednotlivci i sokolská organizace a průmyslové podniky z města.

Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo 28. října 1928. Slavnostní průvod vyšel v 10:30 hod. z Wilsonova náměstí a prošel Masarykovou třídou na náměstí Svobody. Uvítán byl fanfárami Kladenské filharmonie. Slavnost zahájil pěvecký spolek „Smetana“. Význam slavnosti nastínil předseda pracovního výboru MUDr. Zdeněk Foustka. Autor pomníku akademický sochař J. V. Dušek vysvětlil tvůrčí myšlenku svého díla. Hlavním řečníkem byl MUDr. Ignác Hajn, dlouholetý starosta Sokola v Kladně a vydavatel časopisů Nový Havlíček a Stráž svobody. Během proslovu byla vzdána pocta padlým hrdinům a odhalen pomník. Z rukou MUDr. Zdeňka Foustky pak převzali kladenští atleti vlajku s vyobrazením pomníku a znakem města Kladna a doručili ji štafetou kanceláři presidenta republiky. Slavnost byla ukončena přehlídkou zdejší posádky.

Sbírka i po odhalení pomníku pokračovala dál, protože výdaje překračovaly příjmy. V březnu 1929 oznámila Stráž svobody, že bylo nahlášeno ještě dalších 50 jmen obětí, která na pomníku scházejí s ujištěním, že budou na pomník doplněna.

23. června 1929 byla do pomníku uložena prsť z bojišť z Ruska, Itálie a Francie. Slavnosti se účastnil vládní rada Němec, legionáři všech pluků a početní diváci.

Akce na postavení pomníku byla definitivně ukončena až 13. září 1930, kdy se konala na radnici slavnostní schůze výboru, která zrekapitulovala průběh celé iniciativy.

Pomník stál na náměstí Svobody jedenáct let. Na počátku protektorátu se však stal pro německou správu nepřijatelným a byl rozebrán a odklizen z náměstí. Dalších šest let byl někde uložen a čekal na své obnovení. Tento okamžik, nastal dne 28. října 1945, kdy byl slavnostně znovu odhalen. Osud mu dopřál již jen dalších necelých 8 let existence. V noci z 19. na 20. února roku 1953 byl definitivně odstraněn a zřejmě i zlikvidován tak, aby nemohl být znovu postaven.

V roce 2001 byl na náměstí Svobody odhalen nový pomník padlým. Stojí na jiném místě než původní pomník a koncepčně je zcela jiný. Jediné, co mají oba pomníky společného, jsou ony seznamy jmen obětí z doby 1. světové války.

 

[Autor: Zdeněk Pospíšil, fotografie: Zdeněk Pospíšil]