Hluboš
Venkovské sídlo prezidenta 1920–1921
Hluboš, obec ve středních Čechách, 5 km jižně od Jinců a 7 km severně od Příbrami, v údolí říčky Litavky, v současnosti se 613 stálými obyvateli (2016). Součástí obce je pozdně barokní zámek z 18. století, přestavěný v 70. letech 19. století v novorenesančním stylu, s anglickým parkem s řadou vzácných dřevin, považovaným za nejstarší botanickou zahradu v Čechách. Zámek s velkostatkem patřil v letech 1872–1925 knížecímu rodu Oettingen-Wallerstein, poté 1925–1949 příbramskému průmyslníku Josefu Kolaříkovi; 1950–1996 zde postupně sídlily kasárny, ubytovna pro dělníky a střední odborné učiliště; roku 1993 restituovala zámek rodina Kolaříkova.
V letech 1920–21 byl zámek prezidentskou kanceláří pronajat od ředitelství velkostatku rodu Oettingen-Wallerstein jako dočasné venkovské sídlo prezidenta republiky T. G. Masaryka, jenž zde i se svou rodinou pobýval od 27. 8. do 18. 10. 1920 a o vánočních svátcích 1920–21: od 24. 12. 1920 do 6. 1. 1921, s přestávkou 31. 12. 1920 – 2. 1. 1921, kdy se vrátil do Prahy kvůli novoročním audiencím. V dramatickém podzimu 1920 přijal prezident na Hluboši postupně řadu vedoucích politiků a ústavních činitelů; 8. 9. 1920 zde jednal s vůdci české a německé sociálně demokratické pravice o zásadním řešení nazrávající vnitropolitické krize v souvislosti s prohlubujícím se rozkolem v sociální demokracii (tzv. hlubošská schůzka či hlubošská porada). Na zámku také 10. 10. 1920 přijal návštěvu předního francouzského socialistického politika Alberta Thomase a jeho choti a spolu s nimi se téhož dne účastnil posvícenské zábavy v nedaleké obci Dolní Hbity. Během svého pobytu podnikl několik výjezdů do okolí: například 18. 9. 1920 navštívil sokolské ochotnické představení Jiráskovy Lucerny na Dobříši, 19. 9. se zúčastnil veřejného cvičení Dělnických tělocvičných jednot v Obecnici a 24. 9. 1920 vykonal návštěvu Příbrami a Březových Hor, kde na Anenském dole pronesl projev k horníkům. Z pobytu na Hluboši pochází také první Masarykův jezdecký portrét, vytvořený před zámeckým skleníkem malířem Ludvíkem Vacátkem.
V roce 2001 byla v části zámku, spjaté s Masarykovými pobyty (prezidentova pracovna, salonek jeho choti, lovecký salonek, jídelna a koncertní sál), zpřístupněna širší veřejnosti expozice, připomínající tyto pobyty i historii zámku, roku 2010 byla však uzavřena v souvislosti s rozhodnutím vlastníků zámek pro finanční náročnost jeho renovace a údržby prodat.
[autor: Josef Tomeš, převzato z připravované Encyklopedie života a díla TGM, MÚA, fotografie: fotohistorie.cz, Svatopluk Herc]
