Zlín
Návštěvy města a socha T. G. Masaryka
Masarykův kult jako jeden z výrazných prvků prvorepublikových tradic mněl svou podobu i ve Zlíně. Spojení Masaryka a Zlína má však ještě hlubší a zajímavější kořeny.
Poprvé se veřejného ocenění dostalo T. G. Masarykovi ve Zlíně již 25. února 1910, kdy se stal teprve druhým čestným občanem v historii města. Přitom ještě o tři roky dříve by nikoho nenapadlo, že se něco takového stane. Masaryk se do kontaktu s východní Moravou dostal v souvislosti s volbami do vídeňského parlamentu roku 1907, kdy se stal kandidátem pokrokových liberálů, kteří se snažili oslabit pozice vládnoucích konzervativců a klerikálů. Po vyhlášení Masarykovy kandidatury ve čtvrtém volebním obvodu českých měst na Moravě, kam kromě jiných východomoravských měst náležel také Zlín, se rozvinula velmi ostrá volební kampaň vedená jak za řečnickými pulty při veřejných shromážděních, tak především v tisku spřízněném s tou či onou politickou stranou.
První kolo parlamentních voleb sice vyhrál kandidát klerikálů Povondra, ale nezískal nadpoloviční většinu hlasů a v druhém kole byl Masarykem poražen díky spojeným hlasům realistů a sociálních demokratů. Vedle „velké politiky“ se Masaryk velmi aktivně podílel na prosazování zájmů východní Moravy a často účinně intervenoval za své voliče v nejrůznějších záležitostech.
V době první světové války, byla zlínská radnice roku 1916 donucena, aby Masarykovi čestné občanství odebrala. Ovšem navráceno mu bylo den před vznikem republiky, na veřejné schůzi 27. října 1918.
První kroky k pořízení pomníku T. G. Masaryka ve Zlíně byly učiněny teprve roku 1928 u příležitosti desátého výročí vzniku republiky. Impulzem pravděpodobně byla úspěšná návštěva prezidenta Masaryka ve Zlíně 24. června 1928. Pečlivě naaranžovaná trasa městem tonoucím v záplavě národních barev, květin a zeleně byla lemovaná špalíry slavnostně oděných příslušníků veřejných korporací, spolků i řadových občanů. Delší zastávky průvodu se odehrály na náměstí před radnicí a v továrně starosty a velkoprůmyslníka Tomáše Bati, při nichž bylo proneseno několik slavnostních projevů.
Symbolicky 28. října 1928 schválilo slavnostní zasedání městského zastupitelstva založení zvláštního peněžního fondu na budoucí pomník, do něhož bylo vloženo 50 000 korun. Teprve počátkem roku 1930 byl položen základní kámen k pomníku před budovou Masarykových škol. Základní kámen byl připraven, ale několik následujících let trvalo hledání tvůrce Masarykovy sochy. 3. ledna 1936 uzavřela městská rada dohodu o vytvoření sochy s profesorem Akademie výtvarných umění v Praze sochařem Otakarem Španielem. Termín dodání díla se pak několikrát protahoval a do Zlína byla socha nakonec přivezena teprve koncem ledna 1939. Celkové náklady mezitím vystoupaly na 200 000 korun.
Překotný vývoj událostí a okupace znemožnili samotnou instalaci sochy, která však byla uchráněna před zničením. Slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo až 14. září 1945 za účasti autora Otakara Španiela, který přežil věznění v koncentračním táboře.
Masarykova socha byla odstraněna na konci padesátých let a uložena v malenovickém depozitáři oblastního muzea. Ke zbylému soklu přesto lidé nosili v den výročí Masarykova narození květiny. Na své místo se socha vrátila 26. listopadu 1968, ačkoliv bylo po srpnové okupaci stále zřejmější, že Masaryk coby symbol demokracie nebude mít ve městě místo na dlouho. Přesto shlížel na město až do léta roku 1973, kdy byla socha odstraněna i s podstavcem.
V předvečer 140. výročí Masarykova narození 6. března 1990 byla socha nainstalována na původní místo, které však musela kvůli nové výstavbě opustit. Současné místo sochy T. G. Masaryka je mezi budovami Kongresového a Univerzitního centra.
[autoři textu: David Valůšek, Martin Marek, Státní okresní archiv Zlín]
