Vsetín
Masarykova veřejná knihovna
Ve Vsetíně bylo již roku 1918 usneseno zřídit na náklad obce veřejnou knihovnu, avšak v poválečném zmatku bylo toto usnesení opomenuto. Konečné usnesení ke zbudování knihovny pochází ze 7. března 1920, kdy se v rámci oslav 70. narozenin T. G. Masaryka městské zastupitelstvo usneslo, aby: „zřízena byla na Vsetíně veřejná knihovna Masarykova, a čítárna”. O rok později, 2. února 1921, byla otevřena Masarykova veřejná knihovna.
Knihovna byla provizorně umístěna v zasedací síni radnice, v prvním roce měla 2 652 svazků a do knihovny se zapsalo 700 čtenářů, kteří si dohromady vypůjčili 15 526 knih. Prvním knihovníkem byl učitel Bohumil Lehký, jmenována byla také knihovní rada, předsedou byl zvolen František Brodský, jednatelem Richard Pavlík, pokladníkem Viktor Bečka. Roku 1932 byla knihovna provizorně přemístěna do domu J. Bubely na Palackého ulici č. 152.
V letech 1939–1945 zastával povinnosti knihovníka odborný učitel Stanislav Lakota, z knihovny bylo vyřazeno mnoho knih a došlo i k první změně názvu – knihovna musela vypustit Masarykovo jméno.
Po válce byl knihovníkem jmenován vsetínský rodák Zdeněk Ruda. V září 1947 se knihovna přestěhovala do klubovního domu Zbrojovky v Jiráskově ulici, bohužel rozpadající se budova bývalé Thonetovy továrny nebyla vyhovující. V 50. letech neminula knihovnu vlna vyřazování, působilo zde také samostatné dětské oddělení, novinkou byl volný výběr knih. Roku 1957 se knihovna přestěhovala do budovy na Svárově, kde sídlila až do roku 2006. Zpočátku získala pouze část přízemí, roku 1965 připadlo knihovně 1. a 2. patro budovy, kam se přesunula čítárna a studovna. V dokumentech o činnosti knihovny ze 70.–80. let bylo nutné jasně deklarovat její politickou angažovanost a roku 1973 bylo otevřeno samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy (zrušeno v prosinci 1989). Roku 1974 bylo zrušeno vybírání poplatků ve všech lidových knihovnách (první pokus o jejich zrušení proběhl v letech 1961–1964) a rozšířila se spolupráce s knihovnami jiných sítí. Po získání celé budovy na Svárově (1979) byla zahájena celková rekonstrukce, knihovna byla po rekonstrukci znovu otevřena v roce 1981.
V 90. letech doznala knihovna v rychlém sledu několika změn, roku 1990 byl otevřen při knihovně antikvariát a zavedena kopírovací služba, roku 1991 byly znovu zavedeny čtenářské poplatky, v letech 1991–1992 se objevily v knihovně první počítače a byly položeny základy automatizovaného výpůjčního systému. Již na začátku 90. let byla knihovna částečně financována z nejrůznějších grantů a projektů, roku 1993 byl realizován významný grant Informační služby drobným a středním podnikatelům. Roku 1997 byl zaveden Internet pro veřejnost.
Díky úspěšnému projektu Cesta knihovny ke vzdělávacímu a komunitnímu centru regionu (r. 2003), přesídlila Masarykova veřejná knihovna Vsetín roku 2006 do moderní budovy na Dolním náměstí, součástí knihovny se stalo i Turistické a informační centrum Vsetín.
Proměny názvů knihovny v průběhu času:
1921–1940 Masarykova veřejná knihovna
1940–1945 Městská knihovna
1945–1951 Masarykova veřejná knihovna
1951–1969 Okresní lidová knihovna
1969–1990 Okresní knihovna
1991 – dosud Masarykova veřejná knihovna Vsetín
[text: Jana Vaculíková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín, fotografie ze svého fotoarchivu poskytla: Masarykova veřejná knihovna Vsetin]
