Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Masarykův pomník v předválečném Šumperku, který vytvořil sochař F. Fabiánek

Masarykův pomník v předválečném Šumperku, který vytvořil sochař F. Fabiánek

Současná podoba Masarykova pomníku v Šumperku

Současná podoba Masarykova pomníku v Šumperku

Šumperk

Pomník T. G. Masaryka

Ve 20. a 30. letech 20. století se v mnoha městech a obcích budovaly na počest T. G. Masaryka jeho pomníky. Představovaly symbol české státnosti. Za druhé světové války se staly trnem v oku fašistickým okupantům a byly odstraňovány. Některé se podařilo českým vlastencům zachránit a ukrýt, aby je po roce 1945 mohli vrátit na původní místa. Historie se bohužel opakovala, a protože pomníky byly symbolem nejen české státnosti, ale i demokracie, byly znovu po roce 1948 komunisty likvidovány. Některé se podařilo zachránit a ukrýt na různá místa jako sklepy, půdy, odlehlé muzejní depozitáře apod. Po Pražském jaru 1968 se na krátko vrátily na svá původní místa. Komunistický normalizátorům brzy začaly být trnem v oku a musely být skryty po třetí. Svého definitivního vystavení se dočkaly až na po čtvrté po sametové revoluci v roce 1989. Historie pomníků si je značně podobná, i když každý má svou místní historii.


Zvláště dramatické okolnosti se týkají Masarykova pomníku v kdysi německém Šumperku. Pomník zde byl úzce spjat s životem české menšiny, která žila v tzv. české čtvrti za nádražím. Usilovala, aby se v názvu ulic objevovala i česká jména a první bylo propagováno Masarykovo jméno. Vlastenci s názvem uspěli až v roce 1930 u Masarykova náměstí, tehdy bylo také rozhodnuto, že na náměstí bude postaven i Masarykův pomník. Po mnoha dohadech se nakonec dospělo k tomu, že bude postavena pouze kamenná busta s podstavcem, a to v rohu náměstí. Pomník vytvořil akademický sochař František Fabiánek z Brna. Slavnostní odhalení pomníku společně s otevřením gymnázia se konalo 21. června 1931. Oslavy byly důstojné za účasti významných hostů a mnoha občanů s přehlídkou čestné roty. Zdařilá česká manifestace vyvolala u šumperských Němců velkou nelibost a hněv. Až do roku 1938 se u pomníku konaly všechny státní oslavy. Němci po různých příkořích, které Čechům prováděli, nakonec pomník v květnu 1938 zhanobili. Kladivem znetvořili obličej sochy a na podstavec namalovali hákový kříž. Čeští vlastenci byli odhodláni bránit republiku a příště nedopustit podobné provokace henleinovců. Socha byla pietně zahalena do praporu a občané ji denně zasypávali květy. Autor sochy za několik dnů provedl její opravu.

 

Masarykova busta byla též odhalena v blízké Temenici u školy české menšiny. Po příchodu nacistů byly všechny Masarykovy pomníky odstraněny. V roce 1945 se Masarykova busta na své místo nevrátila. Poškození na ní bylo stále viditelné a zapracovalo i nedůstojné uložení ve sklepě. Byla snaha postavit novou sochu TGM na koni, což se nakonec neuskutečnilo. K vystavení sochy nedošlo ani v roce 1968.

 
Zásadní změnu na nazírání na Masaryka přinesla až listopadová revoluce v roce 1989, kdy se Masarykovo jméno vrátilo do ulic a náměstí, příp. názvů škol. Byly znovu instalovány pamětní desky a vystaveny pomníky. Po více než 52 letech se vrátil i Masarykův pomník do Šumperku. Nemohlo být vystaveno poškozené dílo sochaře Fabiánka, protože již nebylo schopno restaurování a rozpadl se i pískovcový podstavec. Byla proto instalována busta sochaře a malíře Jiřího Jílka, kterou vytvořil v roce 1969. Jílkova busta však proporčně neodpovídala prostoru, a proto byla zasazena též pamětní deska obětem fašismu z řad studentů šumperského gymnázia. Architektonicky se na návrhu podíleli Jílkovi spolupracovníci. Slavnostní odhalení pomníku se konalo 17. listopadu 1990.

 

[autor textu, fotografie: Lukáš Nemeškal, text vznikl na základě dokumentů uložených ve Vlastivědném muzeu v Šumperku]