Rozhlasové projevy T. G. Masaryka

Ve spolupráci s Archivem Českého rozhlasu nabízíme přehled nahrávek s hlasem prezidenta T. G. Masaryka a jedinečnou možnost jejích poslechu.

Rozhlas coby nové médium si od dvacátých let 20. století postupně získával své příznivce. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo v Československu zahájeno 18. května 1923 z areálu vojenského letiště v Praze-Kbelích soukromou společností Radiojournal. O dva roky později vstoupil do Radiojournalu nadpolovičním kapitálovým vkladem (51 %) československý stát. Rozhlasové vysílání stálo od té doby na platformě ideových, politických, hospodářských i kulturních zájmů Československé republiky.

Význam rozhlasového vysílání si uvědomoval i prezident Masaryk. Koneckonců byl jedním z prvních československých politiků, kteří se s tímto médiem osobně seznámili. Již v roce 1922 si přímo na Pražském hradě vyzkoušel pomocí sluchátek poslech třílampové přijímací radiostanice. Jeho zájem o nové médium lze vysledovat i v oficiálním programu během prezidentské návštěvy Francie v roce 1923. Dne 17. října navštívil T. G. Masaryk v doprovodu francouzského prezidenta Alexandra Milleranda ústřední rádiovou stanici na zámku v Sainte-Assise nedaleko Paříže. Po prohlídce prostor a vybavení byl rozeslán pozdravný radiogram. O rok později vyrobily Vojenské telegrafní dílny pro prezidenta Masaryka luxusní superheterodyn, který ve skříni z mahagonového dřeva ukrýval osmilampový radiopřijímač a elektrický gramofon. Tento vzácný výrobek v dalších letech sloužil Masarykovi jako osobní rozhlasový přijímač. Podle svědectví prezidentova tajemníka Antonína Schenka se ovšem na lánském zámku roku 1928 nacházelo několik dalších rozhlasových přístrojů. Prezident pravidelně sledoval týdenní programy v časopise Radiojournal a vybíral si k poslechu to, co ho aktuálně zaujalo. V Lánech byly oblíbené především hudební pořady, politické a zpravodajské relace a občas i sportovní přenosy.

T. G. Masaryk však nebyl pouze pasivním konzumentem rozhlasového vysílání, nýbrž stal se i jeho aktivním spolutvůrcem. Vedle jiného o tom svědčí zvukové sbírky Archivu Českého rozhlasu, v nichž se dochovaly následující Masarykovy projevy a promluvy:

Den před desátým výročím Československé republiky se na nádvoří Pražského hradu shromáždily školou povinné děti, aby vzdaly poctu T. G. Masarykovi. Ten jim v krátkém projevu v živém vysílání rozhlasové společnosti Radiojournal odpověděl. Paralelně projev natočila i firma His mater's voice, která ho na český trh uvedla roku 1931 na gramofonové desce. Jde o vůbec nejstarší dochovaný rozhlasový záznam.

Přesně deset let po vzniku Československé republiky se v audienční síni Pražského hradu shromáždili zástupci Národního shromáždění a vlády, aby vyslechli slavnostní projev prezidenta T. G. Masaryka. Ten ve své řeči zařadil vznik Československa do širšího rámce moderních evropských i světových dějin a zamyslel se nad smyslem, vývojem i úkoly demokracie. Úvodní vteřiny tohoto archivního záznamu se bohužel nedochovaly v příliš vysoké zvukové kvalitě.

Na počátku roku 1932 byl T. G. Masaryk americkou rozhlasovou společností Columbia Broadcasting System vybrán jako zástupce evropských státníků, aby promluvil k americkým občanům u příležitosti 200 let od narození George Washingtona. Svůj projev pronesl do mikrofonu, který byl umístěn v jeho pracovně na Pražském hradě. Masaryk vyzdvihl Washingtonův vklad do americké historie, aktualizoval jeho politické myšlenky a zdůraznil nutnost evropsko-americké demokratické spolupráce. Slova československého prezidenta byla do Spojených států přenesena díky kombinaci drátového (kabelového) a bezdrátového (krátkovlnného) způsobu přenosu.

5) 18. 3. 1932 – Masarykův projev ke školákům

V březnu 1932 promluvil T. G. Masaryk v tzv. školském vysílání, jež bylo určeno pro školou povinné děti. Československý prezident ve svém projevu, jehož první část pronesl česky a druhou slovensky, nabádal školáky k uctivému a pozornému vztahu vůči starším lidem. Na archivním záznamu se dochovala pouze úvodní čtyřminutová část Masarykova projevu.

V zahajovací den IX. všesokolského sletu promluvil T. G. Masaryk na Staroměstském náměstí k sokolskému průvodu. Na archivním zvukovém záznamu se dochovala pouze závěrečná slova prezidentovy řeči, která byla následována jásotem shromážděného davu a československou hymnou. Samotná nahrávka není příliš kvalitní, neboť při prezidentových slovech je (podle tehdejší poslechové kontroly) slyšitelný „brum způsobený vedením mikrofonního kabelu souběžně s tramvajovou trolejí“.

Během druhého dne IX. všesokolského sletu promluvil T. G. Masaryk ve Vladislavském sále Pražského hradu k zástupcům sokolstva, sletovým organizátorům i zahraničním hostům. Československý prezident ve svém projevu aktualizoval myšlenky Miroslava Tyrše i Jána Kollára a zdůraznil význam sokolské myšlenky pro budoucí pokolení.

9) 22. 11. 1932 – Masarykův projev k německým školákům

V listopadu 1932 promluvil T. G. Masaryk ve školském rozhlasu k německým dětem. Československý prezident ve svém projevu zdůraznil význam míru a naznačil, jak sami školáci mohou poctivou prací a studiem přispět k udržování míru i k překonávání současné hospodářské krize. 

10) 24. 5. 1934 – Masarykův poslední prezidentský slib

Vzhledem ke svému zhoršenému zraku se T. G. Masaryk před prezidentskými volbami v květnu 1935 naučil formuli prezidentského slibu nazpaměť. Jak je patrné ze zvukového záznamu tohoto aktu, neobešel se bez malé nápovědy.